NAŠE ZDRAVÁ JÍDELNA

Hodnocení paní Škrabálkové - hygieničky, která nad naší jídelnou vykonávala odborný dozor a navrhla nás na udělení Certifikátu:

"K udělení certifikátu navrhuji obě školní jídelny. Paní vedoucí zkušeně koordinuje oba týmy, je poznat, že mají dobrý kolektiv a spolupracují. Obě paní ředitelky jsou nakloněny trendu moderního a zdravého stravování, umožňují další vzdělávání pracovnic, školení a vedou k nim tok informací a poznatků ohledně problematiky zdravého stravování. Jsou nakloněny i spolupráci strávníků, pedagogů, rodičů a pracovnic ŠJ. 
Geografická poloha Vidnavy přináší jistou problematiku, kterou třeba nemusí řešit městské jídelny – přesto se například podařilo paní vedoucí zvládnout problematiku zásobování kvalitní zeleninou, ovocem a dalšími surovinami. Také musíme pochválit webové stránky a přípravu akcí pro rodiče a děti. Z toho vyplývá, že vedoucí a celý tým investují do této široké spolupráce i svůj volný čas, dobré nápady a hlavně srdce. Výsledkem jsou spokojení strávníci a prázdné talíře. 
Drobné nedostatky paní vedoucí rychle a smysluplně řeší a napravuje, má velký zájem, aby vše bylo v souladu s pravidly Zdravé školní jídelny. Navrhuji, aby byly obě školní jídelny začleněny do sítě Zdravých školních jídelen a aby jim byl udělen certifikát.
Děkuji."

Milí strávníci a přátelé naší jídelny! 
S velkou radostí vám sdělujeme, 
že jsme získali cenné a prestižní ocenění - 
Certifikát, který nám dovoluje používat titul
"ZDRAVA ŠKOLNÍ JÍDELNA"
Certifikát nám schválil a vystavil Státní zdravotní ústav 
v Praze. Odborný dohled nad naší jídelnou a kontrolu plnění 10ti stanovených kriterií po dobu cca 9 měsíců vykonávala paní Hana Škrabálkova z Krajské hygienické stanice Olomouc, územní pracoviště Prostějov. 
Projekt podporuje Ministerstvo zdravotnictví.
V ČR je téměř 7000 školních jídelen. Do projektu je aktuálně zapojeno 217 jídelen a 82 škol se může pyšnit titulem ZDRAVÁ ŠKOLNÍ JÍDELNA (inf. web ZŠJ) 
Tohoto ocenění si nesmírně vážíme a v nastaveném trendu chceme pokračovat.
Naší základní prioritou i nadále zůstává najedené a spokojené dítě a vaření z čerstvých a kvalitních potravin,snaha o upevňování zdravých stravovacích návyků u dětí.
Chtěla bych tímto poděkovat především svým kolegynim - kuchařkám Dáši a Soni - za ochotu, nadšení i odvahu vařit nové věci a podílet se na akcích naší jídelny. 
Děkuji učitelkám a dětem ze školní družiny za nádhernou a pravidelně obměňovanou výzdobu jídelny.
Děkuji vedení školy a učitelům za podporu a pomoc při plnění kritérií.

Hana Pyszková, vedoucí ŠJ

 Školní jídelna při ZŠ Vidnava    

Stravné na ŘÍJEN 2018

vybíráme:

VE STŘEDU, 26. 9. 2018

              8:30 – 11:30 a 12:00 – 14:00 h.         

a

VE ČTVRTEK, 27. 9. 2018

        8:30 – 10:30 a 12:00 – 14:00 h.

ŘÍJEN = 20 OBĚDŮ K PLACENÍ (20,23 A 26 Kč)

18. 9 – ŘEDITELSKÉ VOLNO, 29 A 30. 9. – PODZIMNÍ PRÁZDNINY

ŽÁCÍ 7 – 10 LET = 400KČ

ŽÁCI 11 – 14 LET = 460 KČ

ŽÁCÍ 15 A VÍCE LET = 520KČ

V týdnu 24. - 27. září 2018 - ochutnávka pokrmů řecké kuchyně.

V pondělí  STIFADO (dušené telecí na rajčatech, cibuli, koření) 

Ve středu ŘECKÉ MENU:

                                      polévka AVGOLEMONO (slepičí)

PSARIA PLAKI( pečená treska), brambory na řecký způsob, TZATZIKY

Ve čtvrtek polévka FASOLADA (řecká fazolová) a řecký salát z červené řepy 

Řecká kuchyně se řadí ke středozemní kuchyni, kdy středomořské klima umožňuje pěstování mnoha plodin a je známá jako jedna z nejzdravějších 
a nejchutnějších na světě. 
Řekové si potrpí na čerstvé ingredience. V Řecku se více koření bylinkami než jinde na Balkáně. 
Proslavený a zdraví prospěšný řecký olivový olej,
jednoduchost pokrmů jsou typickými znaky této kuchyně. Její historie sahá až do antického Řecka,
vznikala přes 4 000 let. Život ve starověkém Řecku byl zřejmě velmi zdravý, neboť se mnozí obyvatelé dožívali více než osmdesáti let. Tělesná cvičení, správnou stravu a čerstvý vzduch považovali za základ dobrého zdraví. Samotné slovo „gastronomie” je řeckého původu 
(„gaster” – žaludek a „nomos” – mrav a zvyk). V řecké kuchyni je patrný vliv turecké a balkánské kuchyně jako pozůstatek Osmanské říše.

Řeckým národním stromem je olivovník a olivový olej 
(Sitia - jeden z nejkvalitnějších na světě, stáčený 
v rodinných stáčírnách) se používá hojně stejně jako olivy (známé jsou černé olivy z města Kalamata), ryby, zelenina a zdravý sýr. Světoznámý je sýr feta (tj. tvarohový sýr z ovčího či kozího mléka ve slaném nálevu), který opěvoval již bájný Homér ve svých eposech. Zraje ve slaném roztoku více než dva roky, s vysokým obsahem tuku je pochoutkou podobnou našemu sýru „balkánu“.

Maso z ovcí a koz je daleko běžnější než ze skotu, pro jehož chov nejsou tolik příznivé podmínky. Oblíbené jsou ryby i mořské plody. Z koření jsou nejtypičtější oregano, máta, muškát. V jídlech je více anýzu, rozmarýnu, citrónové šťávy. 
Dále se řecká kuchyně vyznačuje používáním luštěnin, čerstvé zeleniny jako rajčata, papriky, lilky, okra (tj. jedlý ibišek), zelené fazole. Ovoce jako pomeranče, vodní melouny, hroznové víno, fíky, opuncie, kiwi, broskve a lokvát se zde též pěstuje a bývá dražší než salátová zelenina.

Oblíbený je tučný jogurt (tradičně z ovčího mléka, konzistence mezi sýrem a jogurtem), do něhož se obvykle dodává řecký med. I když je tato kuchyně velmi rozmanitá, ke všemu se přidává bílý chléb a na stole nesmí chybět karafa s čerstvou vodou (neró).

Součást téměř každého jídla tvoří nejrůznější saláty. 
Řecký salát (choriatiki salata – překlad „vesnický salát”) obsahuje zeleninu, cibuli, olivy, sýr feta, oregano a je zalitý olivovým olejem. Mezi nejznámějším předkrmy se řadí tzatziki – studený pokrm z hustého přecezeného jogurtu (z ovčího či kozího mléka), okurek, česneku, olivového oleje, soli, přidává se ocet a kopr (i máta). Vychlazené tzatziki se podávají s arabským chlebem nebo jako dochucovadlo k pokrmu. Další předkrm můžeme uvést dolmades – vinné listy plněné rýží, piniovými oříšky, zeleninou či mletým masem.

Saganaki patří mezi nejoblíbenější bezmasé jídlo a podává se jako předkrm, označuje slaný a aromatický grilovaný či smažený sýr feta obalený ve strouhance. Zajímavá je tradiční polévka avgolemono (překl. „vejce citron“), která se vaří ve svátek. Základem je kuřecí vývar s masem a rýží, poté se přidají vejce a citron.

Tradičním řeckým jídlem musaka (moussaka) – nákyp s baklažány. Tvoří ho tři základní vrstvy z plátků lilku (málokdy cukety), mletého jehněčího masa a bešamelové omáčky, přidávají se rajčata, koření a brambory. Věhlasný gyros (vysl. řecky jiros) – kořeněné maso (používá se kuřecí nebo vepřové či jehněčí) se opéká na veliké vertikální grilovací jehle, na otáčeném grilu se poté odřezávají jednotlivé kousky. Nejčastěji se v Řecku podává v pitě (chlebová pšeničná placka) s rajčaty, cibulí a tzatziki. 
V Turecku je obdobou döner kebab a arabské švarmy. Souvlaki (odvozeno od „souvla” – jehla) – řecký špíz prokládaný rajčaty, masem, zeleninou, obdoba tureckého šiš kebabu. Názvem gyros nebo souvlaki se označuje nejen maso, ale celý takto zhotovený sendvič. Keftedakia jsou karbanátky z hovězího masa. Keftedes – značí v oleji smažené kuličky z kořeněného mletého masa. Jsou Atheneem v kuchařské knize popsány přesně tak, jak se připravují dnes.

Po hlavním jídle následuje dezert. Známá je baklava – jde o vrstvy filo těsta s oříšky a medem. Typickým moučníkem je kataifi (kadaifi) – závitek s ořechy, ohřívaný s máslem nebo olejem a politý sirupem či medem. Loukoumades – kuličky nebo taštičky z kynutého těsta namočeného v medu a sypané skořicí, smažené v oleji jako koblihy. Chalva je známá cukrovinka, připravuje se ze sezamových semínek nebo z krupice, přidává se do ní máslo či rostlinný tuk, rozinky, sušené ovoce, oříšky, mandle a je slazená medem či cukrem.

Řekové zapíjejí pokrmy vodou, ale především vlastním vínem (krasí). Řecko je místem, kde se narodil patron vína, antický bůh Dionýsos. Řecká vína se řadí k těm nejlepším na světě, bývají silnější než francouzská. Proslaveným je víno retsina (retzina) – víno svíravé chuti obsahující borovou pryskyřici (dnes max. 1%), většinou z borovice halepské. Podle pověsti toto víno zrálo 
v sudech, z nichž se do nich dostávala pryskyřice. Tato chuť Řekům zachutnala tak, že pryskyřici začali přidávat do vína vědomě. Národní lihovinou je ouzo – anýzový likér, má 48% alkoholu, je bezbarvý, ale smícháním s vodou a ledem získá mléčně bílé zabarvení. Metaxa je druhá nejpopulárnější lihovina, jejíž složení je samozřejmě tajné. Destiluje se 
z několika druhů vín, zraje minimálně tři roky v dubových sudech, je dochucena bylinami, obsahuje např. i lístky růží. Tuto nejznámější brandy světa vymyslel Spyros Metaxas v r. 1888. Liší se podle počtu hvězdiček. Rakije – ostré zvláštní pití, používá se vnitřně i zevně.

Řekové stejně jako Francouzi nikdy nikam nespěchají, jsou lze říci "pohodoví i u stolování". Oběd začíná tzv. mezedes – předkrmem (např. kousky sýra, grilované či nakládané zeleniny, klobása loukaniko, chobotničky, taštičky tyropita – sýrové atd.), ke kterým se připíjí místní aperitiv ouzo. Hlavní chod bývá masitý, na stole nesmí chybět zeleninové saláty, sýry a chléb. Zajímavé je, že jídla se podávala ještě před časem vlažná, tak to mají řekové raději. Ale restaurace se přizpůsobily zvykům turistů a servírují pokrmy horké. Výborné jsou i „řecké hotovky” nazývané ladera. Jedná se o zeleninová jídla, občas doplněná masem, např. zelenina plněná rýží a mletým masem. Vše se zapíjí vodou, fresh džusem či vínem. Na závěr si v létě můžete dát sladkosti a známou řeckou kávu frappé – osvěžující ledovou kávu Nescafé, speciálně našlehanou a s hustou pěnou navrchu.

Stravné na ZÁŘÍ 2018 vybíráme:

ve čtvrtek, 30. 8. 2018

8:30 – 11:30 a 12:00 – 14:00 h.         

a

v pátek, 31. 8. 2018

8:30 – 11:30 a 12:00 – 14:00 h.  

V srpnu jsme neinkasovali stravné na měsíc září 2018!

První inkaso proběhne 25. září na měsíc říjen 2018.

Stravné na září můžete zaplatit:

• Hotově v kanceláři školní jídelny
• Zasláním na účet školní jídelny (276 186 774/0300)

- částka dle stravovacích dnů na každé dítě samostatně s uvedením variabilního symbolu (číslo Průkazky z minulého roku – na vyžádání sdělíme).  

Infojmujte ŠJ, od kterého dne se vaše dítě bude stravovat!

U bezhotovostního placení už bude Vaše dítě trvale přihlášeno.

Je nutné vyplnit Přihlášku ke stravování na šk. rok 2018/19

– tu si můžete vytisknout zde: 

skolni-jidelna/informace-pro-stravniky/

Nebo si ji může vyzvednout Vaše dítě v kanceláři ŠJ

Vyplněnou a podepsanou přihlášku obratem doručte ŠJ

ZÁŘÍ 2018 = 19 OBĚDŮ K PLACENÍ (20, 23 A 26 Kč)

ŽÁCÍ 7 – 10 LET = 380 KČ

ŽÁCI 11 – 14 LET = 437 KČ

ŽÁCÍ 15 A VÍCE LET = 494 KČ

POZOR! OD ZÁŘÍ SE MĚNÍ KATEGORIE DLE DOSAŽENÉHO VĚKU V DANÉM

ŠKOLNÍM ROCE (1. 9. 2018 - 31. 8. 2019)

Bližší informace: Pyszková Hana, tel 588 886 622, skolnijidelna@zsvidnava.cz

OD 27. SRPNA ŠKOLNÍ JÍDELNA OPĚT V PROVOZU!

ZAČÍNÁME VAŘIT!

STRAVNÉ NA POSLEDNÍ TÝDEN PRÁZDNIN SI MŮŽETE ZAPLATIT:

VE ČTVRTEK A V PÁTEK (23. A 24. 8. 2018)

VYHRAZENÁ DOBA:  8:30 - 13: 00 h

PŘIHLÁSIT OBĚDY SI MŮŽETE  I TELEFONICKY 588 886 622

NEBO NA EMAIL skolnijidelna@zsvidnava.cz

Uvaříme pro vás výborná letní jídla např. plněný paprikový lusk v rajčatové omáčce, Řeckou musaku, obrácený vepřový řízek, Znojemský guláš

JIDELNÍČEK NALEZNETE NA TĚCHTO STRÁNKÁCH

TĚŠÍME SE NA VÁS!

STRAVNÉ NA PRÁZDNINY VYBÍRÁME:

VRACÍME I PENÍZE ZA ODHLÁŠENOU STRAVU!

U BEZHOTOVOSTNÍHO PLACENÍ ZAŠLEME NA ÚČET ZAČÁTKEM ČERVENCE.

VE ČTVRTEK, 28. 6. 2018

A

V PÁTEK, 29. 6. 2018

VE VYHRAZENÉ DOBĚ: 8:30 – 11:30 A 12:00 – 14:00 H.

PROVOZ ŠKOLNÍ JÍDELNY O PRÁZDNINÁCH

                                          1– 13. ČERVENCE - VAŘÍME

14. ČERVENCE – 26. SRPNA - ZAVŘENO

27. – 31. SRPNA – VAŘÍME

PŘEJEME VÁM KRÁSNÉ SLUNEČNÉ PRÁZDNINY A ODCHÁZEJÍCÍM ŽÁKŮM HODNĚ ŠTĚSTÍ A ÚSPĚCHŮ NA NOVÝCH ŠKOLÁCH.

KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ ŠKOLNÍ JÍDELNY

  Školní jídelna při ZŠ Vidnava    

Stravné na ČERVEN 2018

vybíráme:

VE STŘEDU, 30. 5. 2018

              8:30 – 11:30 a 12:00 – 14:00 h.         

a

VE ČTVRTEK, 31. 5. 2018

        8:30 – 10:30 a 12:00 – 14:00 h.

KVĚTEN = 21 OBĚDŮ K PLACENÍ (20,23 A 26 Kč)

ŽÁCÍ 7 – 10 LET = 420KČ

ŽÁCI 11 – 14 LET = 483 KČ

ŽÁCÍ 15 A VÍCE LET = 546KČ

Nezapomeňte si zrušit jednorázové příkazy placení stravného – na červen platíte v květnu.

SVĚTOVÝ DEN MLÉKA

Čtvrté květnové úterý (letos tedy 22. 5.) si můžeme připít mlékem či mléčným koktejlem, protože na tento den připadá Světový den mléka. Historie tohoto svátku se datuje už do roku 1957, kdy se ve švýcarském Interlakenu konala konference významných světových lékařů. Ti se sešli, aby mj. prodiskutovali význam mléka a jeho nezastupitelnou roli ve výživě.

Proč jsou pro nás mléko a mléčné výrobky tak nepostradatelné?
Je třeba zdůraznit, že mléko je komplexní potravinou zcela přírodního původu. Obsahuje významné makroživiny, jakými jsou plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk a cenný mléčný cukr.
Mléko je zřejmě nejdiskutovanější potravinou. Na jedné straně je propagováno téměř jako lék, na druhou stranu se staví spousty odpůrců mléka s „prokazatelně škodlivými účinky na zdraví“. Pokud jsme však zastánci pestrého složení jídelníčku, mléko v něm určitě nesmí chybět. Je pouze otázkou, v jakém množství a v jaké formě.
Základní rada tedy zní, jezte od každého trochu, myslete na pestrou stravu, včetně mléčných výrobků (smetana, sýry, tvaroh, syrovátka, jogurty, kefír, podmáslí, mražené smetanové krémy, čokoládové výrobky, …..)
8 důvodů, proč zařadit do jídelníčku mléko
a mléčné výrobky:
1) Jsou vitamínová bomba – obsahují totiž vitamíny A, D, E, K a vitamíny skupiny B. Z minerálních látek, mj. vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, jód. 
2) Zlepšují funkci štítné žlázy, protože se do krmných směsí dojnic přidává jód. Jeho nedostatek způsobuje poruchy funkce štítné žlázy, u dětí dokonce poruchy duševního vývoje.
3) Důležité pro stavbu tkání, hormonů a protilátek – tuto funkci plní v mléce bílkoviny.
4) Mlékem k prevenci osteoporózy – vysoká využitelnost vápníku díky vitamínu D
5) Zlepšují proces krvetvorby, za což mléko vděčí obsahu železa.
6) Správný vývoj kostry, a to díky ideálnímu poměru vápníku, fosfátů a hořčíku.
7) Zkvalitňují složení mikroflóry zažívacího ústrojí – hlavně zakysané ml. Výrobky.
8) Kakao je optimální po sportu – díky vyváženému poměru bílkovin a sacharidů napomáhá regeneraci svalů a zároveň zabraňuje dehydrataci po výkonu.

  Školní jídelna při ZŠ Vidnava    

Stravné na KVĚTEN 2018

vybíráme:

VE ČTVRTEK. 26. 4. 2018

              8:30 – 11:30 a 12:00 – 14:00 h.         

a

V PÁTEK, 27. 4. 2018

        8:30 – 10:30 a 12:00 – 14:00 h.

P O Z O R !  30. DUBNA NEVYBÍRÁME – ŘEDITELSKÉ VOLNO, DOVOLENÁ

KVĚTEN = 21 OBĚDŮ K PLACENÍ (20,23 A 26 Kč)

ŽÁCÍ 7 – 10 LET = 420KČ

ŽÁCI 11 – 14 LET = 483 KČ

ŽÁCÍ 15 A VÍCE LET = 546KČ

5. 4. 2018 - polévka dýňová s krutónky - oblíbená v naší jídelně.

DÝNĚ HOKKAIDÓ

Pochází z ostrova Hokkaidó, který jí propůjčil svůj název. Je malá (oproti jiným druhům dýně), velmi chutná, výživná a plná vitamínů. Snadno se pěstuje a správně skladovaná vydrží dlouho. Dýně Hokkaidó je oblíbenou zeleninou nejen dietářů, vegetariánů a veganů. V posledních letech ji s oblibou zařazuje do jídelníčku čím dál více domácností.

Léčivé účinky dýně Hokkaidó

Dýně Hokkaidó představuje hotovou vitamínovou bombu a na náš organismus působí přímo zázračně. Její léčivé účinky se nejvíce využívají při problémech se žaludkem, slezinou a slinivkou břišní. Příznivé účinky má i na srdeční poruchy aledviny, hlavně díky vysokému obsahu draslíku a nízkému obsahu sodíku. Dokáže na sebe také vázat toxiny a vyloučit je z těla ven. Obsažený betakaroten pozitivně působí na kůži a chrání ji před UV zářením.

Dužina dýně Hokkaidó má močopudné a žlučopudné účinky a pány určitě potěší, že dýňová semínka pozitivně ovlivňují potíže s prostatou.

Dýně je vhodná i pro diabetiky a díky nízkému množství tuku a vysokému obsahu vlákniny je vhodná i pro těhotné a kojící matky. Před a po porodu je také dobré pít nápoj připravený ze semen dýně. Ta se očistí, usuší a povaří ve vodě.

Dýně Hokkaidó je velmi bohatá na vitamíny a minerální látky. Obsahuje hodně vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku, betakaroten a vitamíny A, B, C. Čím více je dýně oranžová, tím více vitaminu A má v sobě. Dýňová semena a z nich vylisovaný olej obsahuje taktéž hodně zinku, ten pomáhá hlavně při tvorbě a růstu vlasů.

Ti, kteří mají dýně spojené pouze s džemy či kompoty, se budou možná divit, jaké široké využití dýně Hokkaidó má. Z dýně se dají dělat polévky či dětské kašičky, dá se smažit, péct, zapékat, fritovat, grilovat, obalovat, přidávat do různých zeleninových směsí nebo jíst syrová. Velmi oblíbené je dýňové zelí jako lehká a jemná příloha k masu.

Dýni Hokkaidó oceníte především pro její jemnou, sladkou až jemně oříškovou chuť. 

Při přípravě pokrmů dýni rozřízneme a odstraníme semínka. Ta neloupeme, dále je můžeme opražená použít stejně, jako třeba slunečnicová. Slupku na dýni Hokkaidó necháváme, neboť při přípravě změkne a navíc ukrývá největší množství vitamínů.

Skladovaná dýně sice vydrží velmi dlouho, ale uchovat ji můžete i mražením. Stačí dužinu nakrájet na kostky a zmrazit v dobře uzavřeném mikrotenovém sáčku. Rozmražená dýně se nejvíce hodí na polévku nebo dýňové pyré. 

Dnes, 28. 3. 2018,  polévka "Řepačka".

Připravíme ji z červené řepy, mrkve, brambor a přidáme do ní rajský protlak a zakysanou smetanu (bez mouky). 
Červenou řepu v naší kuchyni často používáme. Přidáváme ji do zeleninového boršče, děláme saláty a připravili jsme z ní i teplou přílohu - dušenou červenou řepu. Na Den otevřených dveří jsme ji upekli a hodně našim hostům chutnala.

Červenou řepu děti u nás vypijí i v přírodních ovocných moštech - šťáva z ní bývá někdy jejich součástí

Červená řepa – zázrak pro krásu i zdraví

Řepa je skvělá pro pleť, postavu, imunitu a ještě výborně chutná. Využijete ji do salátu, boršče a dobrá je i grilovaná nebo zapečená v troubě.

Řepa k nám dorazila už během starověku ze zemí kolem Středozemního moře, kde byla používána jako lék. Ve východní Evropě rychle zdomácněla, začala se pěstovat, a připravuje se z ní třeba národní ruský pokrm – boršč. Díky obsahu vlákniny, bílkovin, vitamínů a minerálů (sodík, draslík, zinek a hořčík) je skvělou volbou pro zdravou dietu. Je výborná proti kornatění tepen, působí močopudně a povzbuzuje žaludeční činnost. Ve 100 gramech je jen 180 kilojoulů.

Každý den snězte malou červenou řepu nebo vypijte šťávu z ní. Podpoříte tak také svou imunitu a snížíte krevní tlak. Pro snižování krevního tlaku údajně působí, podle studie amerických vědců, stejně dobře jako aspirin! Stačí malá sklenička šťávy každý den. Červená řepa je navíc, díky velkému množství křemíku, nepostradatelným pomocníkem pro krásnou pleť. Vláknina v ní obsažená podporuje správné zažívání a je jednoduchým způsobem očisty střev i zlepšení celého zažívacího traktu. Najdete v ní také kyselinu listovou, která je nezbytná pro nastávající maminky. Při řepném detoxu se nelekněte červeného zabarvení moči, je způsobené barvivem řepy.

Jak ji zpracovat?

Bulvy řepy můžete koupit na trzích i v supermarketech. Syrová řepa se dobře uplatní v salátech, v kombinaci s česnekem nebo křenem. Nasekanou řepu použijte jako základ zdravých pomazánek, které můžete doplnit výraznými sýry, třeba brynzou nebo balkánským sýrem. V zimě je oblíbenou vitaminovou bombou řepný salát se zelím, křenem a jablky. Řepu můžete i uvařit a použít ji do smetanových salátů, případně ji jen osolit a opepřit. Jíst jako salát můžete i její listy. Řepu můžete grilovat nebo upéci v troubě, při této úpravě počítejte s půl hodinou až hodinou, podle její velikosti. Místo brambor ji využijete i pro bramboráky. Koření, které se k řepě hodí, je bazalka, anýz nebo kmín.

28. 3. 2018 - uvařili jsme vepřovou panenku v dijonské omáčce. Snažíme se, aby děti jedly pestrou stravu a ochutnaly různé druhy masa.

·         PANENSKÁ SVÍČKOVÁ NEBO TAKÉ PANENKA ČI FILET patří k nejoceňovanějším a také nejdražším částem vepřového masa. Nachází se pod zadní částí pečeně, tedy pod pruhem bederní svaloviny, a vyznačuje se delikátní chutí a jemnou strukturou.

·         Vepřová panenka má tvar dlouhého úzkého válečku a s jinými řezy ji lze jen těžko zaměnit. Maso je křehké, jemně vláknité a velmi libové – obsah tuku činí zhruba 2 %. Povrch svalu je pokryt tenkou blánou a malým množstvím tuku.

Využití

Vepřové panence nejvíce svědčí krátká tepelná úprava v podobě tenkých plátků a medailonků. K ochucení postačí sůl a pepř, lze ji však také marinovat nebo doplnit čerstvými bylinkami, jako je šalvěj, majoránka nebo tymián. Může se péci vcelku – často se před úpravou obaluje do slaniny, která zvýrazní chuť masa a pomůže předejít jeho vysušení (tento postup se uplatňuje i u minutkové úpravy). Oblíbená je také pečená v bylinkové krustě. Panenku lze využít k přípravě soté a hodí se i na fondue.

Stravné na DUBEN 2018

vybíráme:

ve středu, 28. 3. 2018

          8:30 – 11:30 a 12:00 – 14:00 h.         

a

ve čtvrtek, 29. 3. 2018

8:30 – 11:30 a 12:00 – 13:00 h

Od 1. dubna 2018 zvyšujeme cenu obědů o 1 Kč.

Stravné se zvyšuje v důsledku zvýšení cen potravin a vynaložených věcných nákladů.

Duben – celkem 19 dnů (30. dubna ředitelské volno)

Platby za duben 2018:

  Žáci   7-10 let  380 Kč

                                                 Žáci 11-14 let  437 Kč

                                                 Žáci 15 a více  494 Kč

Rodiče budoucích prvňáčků, rodiče současných žáků školy, bývalí absolventi a ostatní přátele naší školy!

Již tuto sobotu (24. 3.) ve 14:00 hodin pro Vás otevřeme dveře k prohlídce naší školy, družiny a školní jídelny.

Ve škole
- ukázka výuky - Hejného metoda v matematice
- opičí dráha v malé tělocvičně
- práce s interaktivní tabulí a interaktivními učebnicemi
- 14:30 - mikroskopování
- velikonoční tvořivé dílničky
- zdravá kavárnička, kde při šálku kávičky či čaje ochutnáte zdravý 
odlehčený mrkvový dortík ze špaldové mouky

V družině
- velikonoční tvořivé dílničky
- můžete si zkusit vlastnoručně nazdobit perníček

Ve školní jídelně
- 15:15 - beseda na téma Zdravá výživa a zdravý životní styl.Přednáší 
výživová poradkyně slečna Denisa Lorencová
- možnost vážení a provedení analýzy složení těla 
- ochutnávka zdravých pokrmů a pokrmů připravovaných v naší jídelně
- seznámení s projektem "Zdravá školní jídelna" - jak plníme výživová 
doporučení ministerstva zdravotnictví, jaké potraviny používáme apod.

Diky sponzorům (dodavatelům) pro Vás přichystáme ve školní jídelně zdravé pomazánky, polévku kořínkovou, kuřecí nugetky v jogurtovém kabátku z polenty se sezamovými semínky, bulgurové kebaby, karbanátky s tvarohem, turecký salát Kisir, kuskus s Quionou s masem a zeleninou,bezlepkové cizrnové řezy aj.

Srdečně Vás zveme a těšíme se na Vás.

15. 3. kančí ragú na kořenové zelenině se slaninovou tarhoňou

Divoké prase (kanec)

Divoká prasata patřila k důležitým zdrojům obživy již v mladší době kamenné. Dlouhá tradice, nezaměnitelná chuť a široké možnosti kulinářského zpracování řadí kančí maso k nejoblíbenějším druhům zvěřiny.

Věděli jste že..?

✔ Nutriční hodnoty řadí zvěřinu k nejzdravějším masům, které je vhodné i pro dietní kuchyni?

✔ Maso zvěřiny je bohaté na železo, zinek, vitamíny skupiny B a celou řadu důležitých aminokyselin ovlivňujících tvorbu a regeneraci buněk a příznivě působících na imunitní systém.

✔ Zdrojem zvěřiny z České republiky nabízené v MAKRO je výhradně veterinárně řádně kontrolovaná lovená zvěř splňující všechny podmínky zdravotní nezávadnosti.

Kančí maso obsahuje více tuku než spárkatá zvěř, ve srovnání s běžným vepřovým masem je však pevnější, libovější a výživnější. Má tmavě červenou barvu, jemnou strukturu a je protkané tukovými žilkami.

Využití

Jednotlivé části kančího masa se připravují stejně jako vepřové. Prorostlá a šťavnatá krkovice se výborně hodí k pečení a dušení, nakrájená na plátky je skvělá na minutkovou úpravu. Plec pokrájená na kostky se používá na přípravu populárního kančího guláše, lze ji však i upéct vcelku v troubě nebo zpracovat v mleté podobě, například na ragú nebo burger. Maso z vykostěného boku se dobře uplatní v guláších a dušených směsích, ve formě plátu se používá pro přípravu rolády.

15. 3. naši strávnici ochnutnají tarhoňu.

Tarhoňa je typická pro maďarskou a slovenskou kuchyni, ale setkáme se s ní i v jiných východních kuchyních.

Tarhoňa, maďarsky se píše tarhonya, je oblíbenou přílohou především k pokrmům z dušeného masa (perkelt).
Můžeme ji koupit v obchodech, ale není nic obtížného si její základ udělat doma.
Je to druh vaječné těstoviny. Vzhledem a strukturou se podobá našemu „strouhání“ do polévky. 
Tarhoňa se ovšem nevaří jako jiné těstoviny – tedy uvařit ve větším množství vody a pak zcedit. 
Způsob úpravy tarhoni je specifický. Tím se z „obyčejné“ těstoviny stává pochoutka.

Tarhoňa se nevaří, ale dusí
Na sádle nebo na oleji orestujeme cibuli do zlaté barvy,
přidáme suchou tarhoňu a za stálého míchání je opražíme do narůžovělé barvy. Jde to velmi rychle, a tak není radno od sporáku odcházet.
Ke konci restování můžeme přidat mletou papriku, ale nedělá se to vždy.
Zalijeme vařící se vodou – asi jako bychom zalévali rýži, tedy „na dva prsty“ nad tarhoňu.
Přisolíme, prudce uvedeme k varu.
Pak stáhneme teplotu na minimum, kastrol s tarhoňou přiklopíme a necháme dusit do měkka, což je asi 15 minut.
Během nich tarhoňu zkontrolujeme, zda není třeba přidat trochu vřelé vody.

Připravujeme ji jednak k masovým pokrmům na „maďarský způsob“ – perkelty, paprikáš a k jídlům, ke kterým podáváme těstoviny. Tarhoňa ale také patří do fazolové polévky, jestliže ji připravujeme na maďarský způsob.) Je možné z ní připravit i samostatný pokrm - zeleninovou tarhoňu nebo ji použít do různých zeleninových salátů.

14. 3. 2018

Do nového pokrmu "Jambalaya" jsem přidali ŘAPÍKATÝ CELER

Mnoho lidí tento druh zeleniny moc nepoužívá. Je ale velmi chutný v salátech a pomazánkách. Není tak aromatický jako tradiční celer. Vyzkoušejte, určitě tomu přijdete na chuť.
Řapíkatý celer – křupavý přítel vaší linie
Zatímco ve Středomoří a Americe je celer velmi populární a je součástí mnoha zdravých receptů, u nás jej vnímáme spíše jako nutnou “polévkovou” zeleninu. Přitom tato na první pohled nenápadná zelenina obsahuje až osmdesát různých vitamínů, minerálů a důležitých stopových prvků. A navíc působí i jako afrodiziakum.
Kořenová zelenina je velmi cenným zdrojem vitamínů. Přesto bývá v běžném jídelníčku často opomíjená. Typickým příkladem je celer řapíkatý. U nás je přidáván do polévek a omáček a bývá součástí neoblíbených redukčních diet. 
Z řapíkatého celeru se konzumuje nadzemní část, řapíky neboli žebra, které bývají dlouhé až 40 cm. Nejkřehčí částí je tzv. srdíčko, které se s oblibou používá k ozdobení jídel a nápojů. Oproti celeru bulvy má méně výrazné celerové aroma a jeho chuť je přirozeně slaná. Celer pokrmům dodá příjemně slanou chuť.
Na rozdíl od celeru bulvy je také chutnější syrový. V této podobě také obsahuje nejvíce vitamínů a minerálů. Jeho přirozená chuť však nesedí každému, a proto se “obohacuje” jinými potravinami. Přidat jej můžeme do salátů, pomazánek, polévek či omáček. Listy se mohou přidat do salátů nebo je lze zamrazit a používat v zimě jako koření. Kořen je nepoživatelný

V úterý, 6. 3. 2018, kuřecí nugetky v jogurtovém kabátku z polenty se sezamovými semínky. Co je to vlastně polenta?

O polentě a jejím původu

Když se mluví o polentě, lidé často ani nevědí, o čem je vlastně řeč. Polenta je kukuřičná kaše, která má svůj původ v Itálii, ale oblíbili si ji i Moldavani, Rumuni, Černohorci, Srbové nebo Chorvati, kteří ji ovšem nazývají jinak – pura, kačamak nebo bakardan.

V Itálii je dodnes považována za tradiční jídlo. Původně šlo o pokrm chudších lidí, dnes ji jedí všichni, kteří jí přišli na chuť.

Dobrou zprávu máme pro osoby nesnášející lepek. Polenta se totiž skvěle hodí do jejich jídelníčku pro svou absenci lepku. Navíc, pro všechny ostatní, je bohatá na vlákninu, která nám dodává pocit sytosti a podporuje správnou činnost trávicí soustavy.

Pokud se zajímáte o čínskou medicínu, určitě oceníte informaci, kam polentu zařadit. Patří totiž jednoznačně k ochlazujícím potravinám, její konzumace se tedy doporučuje především v teplých dnech, v létě.

Můžeme si ji koupit i sami vyrobit

Polenta je k dostání v nejrůznějších italských obchůdcích nebo v obchůdcích se zdravou výživou, případně ve zdravých koutcích v marketech. Můžeme si koupit obyčejnou nebo instantní, rozdíl je potom v době přípravy. Další možností je výroba polenty doma. Stačí k tomu pouze spařená kukuřičná mouka, kterou vsypeme do vařící osolené vody. Když se voda vyvaří a kaše se začne oddělovat od stěn hrnce, polenta je hotová. Pokud si koupíme samotnou polentu, příprava je stejná, pouze ji nemusíme spařovat. Kromě vody se dá vařit i v mléce nebo v zeleninovém či masovém vývaru.

Popusťte uzdu fantazii – s polentou to jde!

Polenta je v kuchyni velmi vděčná, dá se totiž připravit na sladko i na slano, dá se zapékat s oblíbenými ingrediencemi a můžeme z ní dokonce vyrobit knedlíky, které jsou 100% zdravou alternativou houskových nebo bramborových knedlíků, jež má spousta z nás tak ráda, ale které nám příliš neprospívají.

Sezamové semínko - přidali jsme do pokrmu - kuřecí nugetky

Je možné pokládat je za nejzdravější semínka vůbec. Velmi vysoký obsah organického vápníku, hořčíku a fosforu je prospěšný k prevenci a léčbě osteoporózy a zlomenin kostí, chrupavek, páteře a zubů. Vysoký obsah vitaminu B1 a B3, hořčíku, fosforu je prospěšný na nervy. Jsou prospěšná pro sportovce, studující i těžce pracující.

Jsou nepostradatelná spolu se slunečnicí při léčbě nemocech srdce a cévního oběhu. Zvyšují imunitu a zlepšují látkovou přeměnu. Jsou prospěšné pro těhotné a kojící ženy. Sezam, slunečnice, lískové ořechy, sója, pšenice nahradí používání masa. Doporučujeme nakupovat hlavně neloupaná semínka, jež obsahují podstatně více látek.

Příští týden - 6. března - Mezinárodní den jódu.

Protože jsou v tento den prázdniny, uvařili jsme rybičku (nejlepší zásobárnu jódu) - už dnes tj. 2. března 2018. 
Byla to chuťově moc dobrá ryba - Tilápie nilská neboli okounovec nilský.

Tilápie nilská neboli okounovec nilský (Oreochromis Niloticus, angl. nile tilapia) je sladkovodní ryba pocházející původně z Afriky, díky dobré přizpůsobivosti a malým nárokům na chov se však vyskytuje na všech kontinentech. Počet ryb chovaných v akvakulturách však výrazně převyšuje přirozený výskyt. Nejvýznamnějším producentem je Čína, část tuzemského trhu pokrývá také Polsko a Brazílie, farmové chovy však existují i v České republice.

Znaky
Tilápie má mírně diskovitý tvar těla, pro něž je charakteristická nepřerušená hřbetní ploutev a výrazně vyvinuté prsní a řitní ploutve. Šupiny jsou zbarveny do šedohněda, u samců je zbarvení nápadnější. Dospělí jedinci dorůstají do délky 60 cm a mohou vážit až 4 kg. Tilápie špatně snáší chlad a preferuje teplejší mělké vody, jejichž teplota se pohybuje v rozmezí 20–30 °C. Živí se výhradně rostlinnou potravou, zejména planktonem.

Využití
Tilápie poskytuje pevné bílé maso s lehce nasládlou chutí, které je oblíbené i pro absenci kostí. Obsahuje o něco více tuku než jiné bílé ryby, díky tomu si však i po tepelné úpravě zachovává šťavnatost a chuť. V kuchyni ji lze využít na bezpočet způsobů – filety se mohou smažit v trojobalu nebo těstíčku, opéct na pánvi i pošírovat. Hodí se k přípravě zapečených pokrmů a rybích polévek. Upéct nebo grilovat se dá i celá ryba – pak se často před úpravou plní různými ingrediencemi, jako je citron, čerstvé bylinky nebo najemno nakrájená zelenina. Tilápii lze ochutit různými druhy koření – od jemnějších až po výrazné či ostré. Při podávání se často doplňuje omáčkami inspirovanými asijskou kuchyní, stejně tak dobře obstojí i ve společnosti jemnějších variant na bázi smetany či másla.

  Školní jídelna při ZŠ Vidnava    

Stravné na BŘEZEN 2018

vybíráme:

V ÚTERÝ, 27. 2. 2018

              8:30 – 11:30 a 12:00 – 14:00 h.         

a

VE STŘEDU, 28. 2. 2018

        8:30 – 10:30 a 12:00 – 14:00 h.

5. - 9. 3. JARNÍ PRÁZDNINY, 29. 3. VELIKONOČNÍ PRÁZDNINY, 30. 3. STÁTNÍ SVÁTEK

BŘEZEN = 15 OBĚDŮ K PLACENÍ

ŽÁCÍ 7 – 10 LET = 285 KČ

ŽÁCI 11 – 14 LET = 330 KČ

ŽÁCÍ 15 A VÍCE LET = 375 KČ

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

V pondělí plánujeme Aljašskou tresku v sýrové omeletě.

Treska tmavá (Pollachius virens, angl. saithe), zvaná také pollack, žije ve velkých hejnech především ve vodách severního Atlantiku. Vyhovuje jí pobyt u dna i ve volné vodě v hloubce kolem 200 m. Dravá ryba se živí korýši a malými rybkami, velmi rychle roste a může se dožít až 25 let.

Postavení ploutví tresky tmavé je podobné jako u tresky obecné a dalších treskovitých ryb. Má však poněkud vypouklejší břicho a tlamu s výraznou spodní čelistí na horní části tmavého čumáku. Je světlejší než její bělomasá příbuzná, stříbřité tělo přechází na hřbetě do hnědozelena, břicho má téměř bílé. Dorůstá 130 cm při hmotnosti zhruba 30 kg, na trhu se však lze nejčastěji setkat s exempláři 70 cm dlouhými a vážícími 3–4 kg.
Využití

Velmi aromatické, pevné a libové maso je zasyrova šedočervené a bledne až po tepelné úpravě. Právě kvůli tmavé barvě masa nepatřil dříve tento druh tresky k oblíbeným rybám, ale příznivý poměr kvality k ceně a vynález konzervace při vysoké teplotě jí zajistil popularitu. Chuť masa vynikne především při smažení, lze ho však využít také na závitky, sekanou, rybí guláš, špízy a do rybích prstů, případně k solení, uzení či konzervování.

Popeleční středa, začátek půstu

Po veselém masopustním období nastává čas útlumu, čili půstu. Ten začínal na Popeleční středu, která připadne letos na 14. únor 2018.  Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi. Do těchto 40 dnů se nepočítají neděle, proto v praxi připadá Popeleční středa na 47. den před Velikonoční nedělí. Na vesnicích mládenci obřadně "pohřbívali" basu, symbol vesnických tancovaček.

Odřeknutí si dobrého jídla, pití, ale i zábavy není jediným cílem postního období. Věřícími je chápáno jako čas motliteb, ztišení se, pokory a nezištného konání dobrých skutků.

S Popeleční (jinak také škaredou, černou či smetnou) středou, jejíž vznik se datuje do 6.–7. století, je spojena řada tradic.

Ženy v tento den raději nepraly prádlo, protože by prý zůstalo celý rok špinavé.

A kdybyste se napili svěcené vody? Celý rok byste měli pokoj od komárů.

Někde dokonce o těchto středách chodil od domu k domu směšně oděný člověk s lucernou, který v domácnostech hledal za všeobecného veselí ztracený masopust.

Postní dny bývaly přirozenou záležitostí. Hlavně koncem zimy, kdy se zásoby ve spíži tenčily, jedli lidé skromně. Jarní odlehčení stravy navíc prospívá zdraví. Stačí zmenšit porce, nebo vynechat maso a živočišné tuky.

První postní neděli se říkávalo v rámci lidových zvyků liščí, pytlová nebo pučálka.

Ten poslední název je odvozen od pradávného posvátného pokrmu tak zvané pučálky. Základem je hrách, který se nechá nejprve nabobtnat a poté naklíčit. Naklíčením dojde k velmi důležitým změnám a surovina znásobí svou prospěšnost lidskému organismu. Naklíčený hrách se pak suší a nakonec peče na suché pánvi nebo v pekáči v troubě. Samozřejmě že se nemá mastit. Naši předkové pak pučálku jedli s cibulkou a zelím nebo na sladko s medem.

Druhá postní neděle bývala jmenována pražná. To proto, že se pražilo a jedlo naklíčené obilí – pražma nebo také pražmo. Je to v podstatě obdoba shora uvedené pučálky jen s tím rozdílem že se nechává nabobtnat obilí. Klíčky z obilek se před pražením olámaly a vkládaly do polévek, kaší či salátů. Při opékání by se totiž spálily a znehodnotily

Svarba nebo kočičí tanec je opět pokrm z luštěnin a obilí. Nejčastěji se jednalo o hrách a kroupy ale také o rýži a čočku. Obě hlavní složky se nejprve máčely a pak každá zvlášť uvařila. Nakonec se ochutily většinou tím, co bylo, ale nechyběla sůl, na oleji osmahnutá cibulka a česnek, případně sušené bylinky jako majoránka, petrželová nať a libeček. 

Třetí neděle se zvala kýchavá a kolikrát během ní člověk kýchne, tolik let bude zdráv. Protože se během půstu používalo jen velmi málo tuku, hrály hlavní prim na stole nejrůznější kaše. Pochopitelně z obilí, zrnin, luštěnin a zeleniny. Z kaší, které se nesnědly, se pak spíše sušily než pekly placky, které se přikusovaly k polévkám. 

Čtvrtá neděle se zvala družebná – lidé se scházeli, družili a v krušné době poveselili. Pekly se například žebrácké buchty. Pečivo v době půstu bylo chudé, úsporné a proto ho lidé nazývaly žebrácká bída, chudí rytíři nebo pekařská bolest a podobně. Vdolky z obyčejného kynutého těsta zadělané z tmavé režné mouky upečené v troubě nebo na suchém plátu se daly sotva polknout, a tak se z nich dělal „pařenec“ tak, že se buchty přelévaly horkým mlékem s trochou medu. 

Předposlední neděle byla smrtná a zvyk vynášet smrt a nechat ji uplavat po vodě pryč měl své hluboké kořeny v dávných dobách. Ta další neděle zvaná květná byla už slavnostní. 

O půstu se ale vařila také například takzvaná polévka z kořínků. Za kořínky je pro tuto polévku myšlena kořenová zelenina. MŮŽETE OCHUTNAT VE ČTVRTEK 15. 2.

Bramborový kucmoch se připravoval tak, že jen trochu olejem vymaštěný pekáč nebo plech se pokryl slabší vrstvou plátků syrových brambor a bez koření i soli se pekl v troubě. Spečenou bramborovou placku pak naši předkové potřeli česnekem třeným se solí a nakonec zalili vejcem rozšlehaným v mléce a nechali v horku zapéct. Ještě lepší je zalít pěkně upečené brambory smetanou. 

Dalším postním pokrmem bylo paprikové zelí. Také se mu říkalo maďarské, protože dobrá paprika se tehdy vozila právě odtud. Hlávkové zelí nakrájené na drobnější nudle se nejprve spařilo v cedníku, nechalo okapat, chvíli poté se několik minut zadusilo na cibuli opečené na oleji. Paprika se rozpustila v tuku těsně předtím, než se přidalo zelí. Po chvíli dušení se pak do hrnce přidaly uvařené horké těstoviny trochu soli a vše se zamíchalo a nechalo u tepla (v peřinách či troubě) půlhodinky dojít.. 

Další variantou zelného pokrmu je zelí v bramborách. Vařené a vystydlé brambory nakrájejte na plátky a dejte do pekáče vytřeného olejem. Na ně položte vrstvu posekaného kysaného zelí s trochou kysané smetany a pak položte druhou vrstvu brambor, a zase vrstvu zelí, umáčkněte a pečte v troubě. V poslední fázi posypte sýrem, případně ještě potřete kysanou smetanou a dopečte. Stejnou variantu tohoto pokrmu připravíte z bramborové kaše kombinované se zelím.

Špecle v zelí jsou obdoba shora uvedeného jídla jen s tím rozdílem, že si uděláte řidší těsto, které kapete do vroucí osolené vody a připravíte tak taktéž starodávnou dobrotu.

Některé z těchto jídel jsou staré i tisíce let. Obřadně je naši předkové připravovali a přičítali jim až magickou sílu a moc.

Masopust by se neobešel bez křupavých, z vroucího másla právě vylovených koblížků, které vám na masopustní úterý také připravíme.

Aby koblihy nádherné voněly, hospodyně je sypaly cukrem smíchaným s pravou vanilkou, která patřila a dosud patří k nejvzácnějšímu koření. Nejlépe plněné zavařeninou, povidly nebo makovou nádivkou -  jindy neplněné s otvorem uprostřed. To proto, aby je mohl nosit pohřebenáč na rožni. Tak se jmenovala masopustní postava, která v ruce držela hůlku ve tvaru kordu, na kterou napichoval kusy slaniny nebo navlékal koblihy.

“ Když pohřebenáč prošel dědinu, měl na nějakou dobu o živobytí postaráno. Často se však stávalo, že utržil i pár boulí na hlavě. Bývalo totiž zvykem, že po něm chlapci házeli staré hrnce od sádla.“ vzpomíná rodák z Valašska

Ve slovenské Kysuci, sousedící s Moravou a Slezskem, se v období masopustu připravují také tzv. osúchy neboli zelné koblihy. Z těsta vykrojené placky se plní kysaným zelím smíchaným s kousky slaniny a klobásky. Smaží se v oleji či sádle.

Boží milosti jsou stejně jako koblihy smažené, ale z nekynutého těsta. Nejčastěji se připravovaly v podobě čtverečků či obdélníčků, ale i květin. V některých krajích bývaly na smažení používány také kulovité formy, v nichž se těsto nafouklo, někde se natáčelo na větvičku či špejli a vysmažovalo do podoby ratolesti. Kromě toho, že se při smažení spotřeboval přebytek sádla ze zabijaček, uplatňovaly se i různé oleje, lisované v takzvaných olejnách. U nás to byl olej lněný a konopný (používal se i na svícení) a později olej řepkový.

)

TUČNÝ ČTVRTEK NEBOLI „TUČŇÁK“ 

letos připadá na dnešek – 8. 2. 2018

Slavnostním obědem na tento den bývalo „Vepřo knedlo zelo“, které i my dnes uvaříme.

Našim národním jídlem se bezpochyby stalo i díky tomu, jak se na ně naši předkové celý rok těšili jako na nejopulentnější jídlo roku. Zatímco z trouby voněl pořádný kousek vepříka, zadělávaly hospodyně na vydatné knedlíky, které tak báječně nasáknou tukem z pečínky. Zelí zase dodávalo především vitamíny, což přišlo člověku vysílenému počínající jarní únavou a masopustními orgiemi nad talířem dozajista vhod. Trávit pomáhalo hořké pivo, ale na stůl přicházela v rozmařilém množství i pálenka.

Nejnovější součástí našeho národního jídla jsou právě knedlíky nazývané také „buchty“.

Až do 19. Století stačilo jako příloha zelí, i když v mnohem větším množství než dnes a jinak upravené. Nejprve se uvařilo v horké vodě a zalilo trochou kyselé smetany a rozpálenou slaninou, sádlem nebo máslem. Pak se dalo na mísu a ozdobilo vepřovou pečínkou a klobásami.

V období masopustního veselí se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky.

Na vesnici se všichni těšili na masopustní průvod a vepřové hody. Hody kdysi bývali rodinným svátkem. Zvali se na ně hosté, příbuzní, přátelé, sousedé. Ochutnat museli všichni. Těm, kdo nepřišli, se posílala výslužka, v Čechách zvaná prostě zabijačka a na Moravě „šperky“ – jitrničky, jelítka, ovar, tlačenka, huspenina, klobásy „dandule“, vonné škvarky.

Hody začínaly polévkou a ovarem s křenem. Pak nesměla chybět dušená směs vepřového masa a drobů, přiléhavě nazývaná předehra, na stůl museli přijít „vrabci“, kousky krásně do červena upečeného vepřového masa z plece nebo bůčku. Hosté si také pochutnávali na křehkých, šťavnatých a dozlatova vysmažených řízcích. Zlatým hřebem byla vepřová pečeně s knedlíkem a zelím.

Masopust – veselé svátky plné jídla

Masopustní hodování v naší jídelně vrcholí. Tento týden jsme k této příležitosti připravili spoustu nových a dobrých pokrmů. Zítra si připomeneme „Tučný čtvrtek“ a budeme pokračovat i příští týden až do „Popeleční středy“. Naši strávníci se mohou těšit na typická masopustní jídla, která s oblibou lidé konzumovali v minulosti.

Význam slova masopust je prostý. Maso má význam stejný, jak jsme na něj zvyklí v češtině, a pust souvisí se slovesem pustit. Znamená to tedy pustit maso, odložit maso, a je to prakticky doslovný překlad italského slova carneleva (italsky carne= maso, levare= odstranit).

Tím půstem se ale v širším pojetí nemyslí pouze půst ve smyslu omezení určitého jídla, ale také opuštění jiných pozemských požitků, ale i duchovní očista.
Existují také jiná slovní označení masopustu. Např. v regionu moravsko-slovenského pomezí je to slovo fašang. Slovo pochází z němčiny. První část slova znamená půst a druhá část výčep. Ale obecně je slovo masopust četnější.

Masopust je krátké období, které začíná po Třech králích a končí před Popeleční středou, jíž začíná 40denní půst. Samotný název je tedy předzvěstí dlouhého času, kdy lidé jedli velmi skromně a postili se, což znamená, že maso se na jejich jídelníčku vůbec neobjevovalo. O to více si ho ale užívali právě během tří masopustních dní (neděle, pondělí a úterý) a také „tlustého čtvrtku“, který jim předcházel…

Tanec mezi jídlem

Jak už je zřejmé z pojmenování, na „tlustý čtvrtek“ se jedla hlavně tučná, mastná jídla – nejčastěji vepřová pečeně se zelím a knedlíky, samozřejmě bohatě zalévaná pivem. Pátek a sobota pak probíhaly ve znamení příprav na opulentní třídenní oslavy. O masopustní neděli hospodyně uvařily bohatý oběd, a už když stolovníci dojídali, ozývala se zvenku hudba ohlašující začátek radovánek. Společné veselení, které začínalo tancem na návsi, se pak mnohdy protáhlo až do pondělí. Při muzice a dovádění se ale nezapomínalo na pravidelné občerstvování. A protože masopust byl i dobou zabijaček, nebyla nouze o klobásky, jitrničky, špek, gulášek, ovar či tlačenku, které se zapíjely žejdlíky piva a štamprlaty kořalky.

Maškarní úterý

Ovšem vyvrcholením masopustu bylo vždy úterý (letos vychází na 13. 2.). Vesnicemi i městy procházely od rána maškarní průvody vedené ústřední postavou. Někde to byl šašek, jinde medvědář vedoucí na řetězu medvěda. Většinou nechyběla ani klibna – maska koně, pod níž se ukrývaly dvě osoby. Průvod obcházel jednotlivá stavení a u každého z nich muzikanti zahráli dvě tři písničky a maškarády předvedly nějakou povedenou taškařici. Za to dostaly od hospodářů do košíku bohatou odměnu. Nejčastěji to byly koblihy, boží milosti, bramborové šišky, vajíčka nebo uzené maso. Na těchto darech si pak všichni společně večer v hostinci pochutnávali. Radovat se ale mohli jenom do půlnoci. Když se pak ozvalo troubení ponocného, bylo to jasné znamení, že masopustní zábava a tím i opulentní hodování končí. Ještě ráno si pak hodovníci mohli dopřát k snídani sladkou koblihu a poslední štamprli kořalky, ale k obědu už byla jen čočka nebo hrách…

RÝŽOVÉ TĚSTOVINY BEZ LEPKU

Dnes, 6. 2. 2018, jsme žákům uvařili rýžové těstoviny a kuřecí perkelt s fazolemi.

Rýžové těstoviny se těší stále větší oblibě jak v domácnostech a restauracích, tak i školních, veřejných a závodních jídelnách. Stojí za tím hned několik výhod, které tyto těstoviny přináší oproti klasickým pšeničným variantám.

Díky rýžovým těstovinám získáte z každého jídla více potřebné energie a díky snadnějšímu trávení odbouráte „poobědovou paralízu“. Neobsahují totiž lepek, který zbytečně zatěžuje naše trávení. Neobsahují konzervanty, barviva, cholesterol, ani žádné další nepříznivé látky pro naše tělo. Spojením těch nejlepších vlastností kvalitní dlouhozrnné rýže a klasických tvarů

těstovin vznikla kouzelná ingredience k mnoha tradičním i exotickým jídlům. Navíc mnohem zdravější a přínosnější pro vaše zažívání. Nahrazením klasických pšeničných těstovin těstovinami rýžovými tedy získáte nutričně vhodnější jídla, která Vám dodají dostatek potřebné energie pro zvládnutí každodenních obtíží.